Život je boj-1. díl

6. března 2008 v 20:16 | Mates |  Něco o mě
Sedím na posteli a koukám na zeď ani nevím kolik je hodin.Nevím jestli jsem spala, nevím nic.Dneska mám jít do nové školy pamatuju si a to dost dobře jaký to bylo v první třídě když sem tam nikoho neznala a teď mi je třináct a chodím do osmičky a to je horší.Sem tu jen pár hodin ale už teď mi je šíleně smutno po mích kamarádech a povšem co jsem dosud měla.,,Co mi stoho vlastně zbylo?''Říkám si docela nahlas.Najednou zazvoní budík a já jen jak nějaký robot vstanu a vypnuho.No jasně ten budík zbudil celou rodinu takže i ukňouraný sourozence.Petra(2) a Petru(2) jsou to dvojčata a hooodně rozmazlený.A k tomu sou nevlastní.To kvůli nim seme se museli stěhovat, kvůli nim a jejich tátovi nemám ho ráda je to nový manžel mámi.Sice je táta už tři roky posmrti, ale to není důvod se stěhovat.Najednou si uvědomím že jenom strácím čas a tak se du umýt a oblíct.Máma už mi udělala svačinu a sídani ikdyž ví že nesnídám.
U SNÍDANĚ
Máma:,,Nechceš něco k jídlu nebo k pití miláčku, Kájínku slyšíš?''
Já (Karolína):,,Mami neříkej mi tak a nic si nedám.''
Máma:,,Ale sand tě táta odveze do školy ne?''
Já:,,Táta ten těško když je mrtvej a Tom mě vozit nemusí dojdu to.''
Máma:,,Nemůžeš mu už říkat tati co si budou myslet malí...''
Já:,,Coby že není můj táta a já mu tati nikdy neřeknu a ty to moc dobře víš.
Rači už půjdu. Čau''
Máma:,,Ahoj''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama